logo

Epilepsie
Účinnost aminokyselinových preparátů při epilepsii

Účinnost podávání aminokyselinových preparátů u nemocných s epilepsií je komplexní. Podávání aminokyselin je velice účinné na paroxysmální i psychopatologickou složku epilepsie. Zvláště u dětí s výskytem epilepsie je důležitá účinnost na psychopatologickou složku, vliv opakovaných epileptických záchvatů může mít vážné následky na vývoj dítěte .

Mechanismem působení aminokyselinových komplexů je stimulace neurogeneze, aktivace spících nervových buněk a využití vlastních rezerv organizmu, které mohou být využity na základě impulsu aminokyselinovými komplexy k reparaci poškozených nervových buněk.

Léčba epilepsie  je jednou z nejsložitějších problémů medicíny. Pacienti dlouhodobě  užívají antiepileptika, ale u mnoha z nich je užívání spojené jen  s minimální vlivem na záchvaty; současně je léčba provázena mnoha nežádoucími účinky. Někteří pacienti jsou rovněž na léčbu antiepileptiky zcela rezistentní a jejich léčba je minimálně úspěšná.
Aminokyselinové komplexy mají odlišný mechanismus působení než antiepileptické preparáty. Aminokyseliny mohou efektivně doplňovat léčbu epilepsie. 

Někteří naši pacienti s epilepsií:
Více o našich pacientech naleznete v
Příklady z praxe.





Vliv aminokyselin na průběh epilepsie

Pozitivní vliv aminokyselinových komplexů na průběh epilepsie a epileptických záchvatů pozorujeme u našich nemocných již po sedmi až deseti dnech od zahájení podávání a efekt přetrvává několik měsíců až půl roku po skončení podávání. U nemocných epilepsií se mění charakter záchvatů, pozorujeme změnu generalizovaných záchvatů v parciální. Záchvaty mohou zcela vymizet nebo se jejich frekvence opakování snižuje až o  50 – 75%. Tento efekt lze vysvětlit  působením aminokyselin v centrálním nervovém systému, kde pomáhají obnovit a nastolit rovnováhu mezi excitačními a inhibičními procesy, zároveň stimulují tvorbu nových spojů mezi neurony.
Důsledkem podávání aminokyselinových komplexů u nemocných epilepsií je též zmírnění až vymizení doprovodných příznaků v období záchvatu epilepsie jako je ospalost, pocit nevolnosti, bolesti hlavy, pocit vyčerpanosti.

Důležité je též působení aminokyselinových preparátů na psychologický stav nemocného epilepsií, který je u nemocných v důsledku epilepsie negativně ovlivněn, a to v závislosti na závažnosti onemocnění. Dochází ke zmírnění dysforie a astenických projevů, vzrůstá fyzická a  intelektuální aktivita, zlepšuje se kontrola vnímání a schopnost interakce a reaktivity u nemocného s epilepsií.

Předností aminokyselinových komplexů při léčbě epilepsie je jejich bezpečnost a minimální výskyt nežádoucích účinků.

Pozitivní efekt se projevuje také při vyšetření EEG. U většiny nemocných epilepsií se projevuje kvalitativní a kvantitativní změnou (poklesem intenzity a počtu) epileptických komplexů na EEG záznamu, pozorujeme rovněž snížení reaktivity kůry mozkové na funkční zátěž.

 

Epilepsie u dětí a vliv aminokyselin


Účinnost aminokyselinové léčby je zvláště vyjádřena u dětí s epilepsií. U této skupiny dochází při onemocnění epilepsií ke zpomalení vývoje intelektu a jeho poklesu. Aminokyselinové preparáty dokáží při epilepsii tento trend zvrátit a umožní další intelektuální vývoj.

U nejtěžších případů rodiče našich pacientů změnu po podávání aminokyselin popisují tak, že vlastně poprvé viděli úsměv na tváři svého dítěte.  Dítě se jakoby probudí, vrátí se k životu. Holčička či chlapec mají živější oči, vnímají své okolí a začínají poznávat svět.

V našem centru máme zkušenost i s dětmi s Westovým syndromem - genetickým onemocněním doprovázeným závažnou epilepsií. Tyto děti ve většině případů nereagují ani na nejúčinnější antiepileptika. Radost rodičů je ohromná, když místo 65 až 70 záchvatů (infantilních spasmů) během jednoho dne, mají děti mnohem méně (až pouze 5-7) záchvatů.

Co je to epilepsie a jak se léčí?

Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje spontánně se opakujícími epileptickými záchvaty. Epileptický záchvat je časově omezená změna klinického stavu, podmíněná excesivním synchronním výbojem části nervových buněk mozku. Je to stav, nad kterým nemá nemocný epilepsií kontrolu. Konkrétní příznaky záchvatu epilepsie závisejí na tom, kterou část mozku výboje zasahují, nejčastějším projevem jsou křeče, škubání těla a často i stavy bezvědomí.


Dělení epilepsie:

  • primární (idiopatická) epilepsie - není možné určit příčinu epileptických záchvatů
  • sekundární epilepsie  – lze najít příčinu epileptických stavů

Idiopatická epilepsie je často dědičná, její výskyt je 5 až 10krát pravděpodobnější, pokud se v rodině vyskytuje podobný případ. Jestliže se diagnóza epilepsie určí v mládí, je většinou tohoto typu.

Sekundární (získaná) epilepsie může upozornit na mnohem vážnější mozkovou poruchu, jakou je například tumor. Epileptický záchvat se rovněž může vyvinout jako důsledek závažného poranění hlavy, arteriosklerózy či akutní otravy.

 

 

Klasifikace epilepsie (příznaky) - epileptických záchvatů

 

Starší dělení

  • Grand mall – epileptický záchvat charakterizovaný křečemi, pokousáním sebe sama, bezvědomím, pomočením
  • Petit mall – epileptický záchvat bez výskytu křečí, nemocný epilepsií se projevuje pouze mrákotami, vrávoráním
  • Jacksonské záchvaty - záškuby ve svalových skupinách, nekoordinované pohyby nemocného s epilepsií
  • Psychomotorický záchvat – nemocný s epilepsií pobíhání po místnosti, má zastřené vědomí, provádí nesmyslnou činnost z pohledu okolí
  • Epileptický mrákotný stav – nemocný s epilepsií má částečně zastřené vědomí, automaticky vykonávaná činnost, trvá i několik dní, může se dopouštět činnosti, kterou by jinak neudělal – útěky, žhářství, toulání, tento typ epilepsie běžnému pozorovateli uniká.

Aktuální dělení, dělení používané odbornou lékařskou veřejností

  • Jednoduché parciální epileptické záchvaty - záchvat postihuje jen určité ložisko mozku, projeví se dočasnou poruchou pouze postižené oblasti, vědomí nemocného s epilepsií není narušeno. Tento typ epileptického záchvatu je způsoben elektrickou abnormalitou v jedné části mozku, která nemá tendenci se šířit dál. V závislosti na postižené části mozku nemocného s epilepsií patří k symptomům spazmy tváře či rukou nebo záškuby kolem úst, ale i například zrakové, sluchové nebo čichové příznaky. Komplexní parciální epileptické záchvaty – epileptický záchvat postihuje širší oblasti mozku, často se projevuje automatickými pohyby od jednoduchých (mrkání, mlaskání) a až po složité (například při chůzi), vědomí u nemocného s epilepsií bývá narušené a epileptický záchvat bývá spojen s poruchou paměti
  • Generalizovaný epileptický záchvat bez křečí - tzv. ABSENCE – epileptický záchvat postihující celý mozek, projevuje se náhlou a krátkou poruchou vědomí, strnulým pohledem, přerušením práce nebo jiné činnosti. Tento epileptický záchvat připomíná zahledění nebo mikrospánek. Nemocný s epilepsií může na několik sekund ztratit kontakt s okolním světem, ale je nepravděpodobné, že by spadl nebo projevil jakékoli navenek rozpoznatelné příznaky spojené s epilepsií. Po odeznění se vědomí nemocného téměř okamžitě vrací do normálu a nemocný s epilepsií  ani nemusí vědět, že epileptický záchvat prodělal. Z tohoto důvodu si těchto projevů lidé často nevšimnou, opakovanými epileptickými záchvaty se však například dítě postižené epilepsií může stát zapomnětlivým a nepozorným.
  • Generalizovaný epileptický záchvat s křečemi – „klasický epileptický záchvat“. Projevuje se výpadkem vědomí, epileptický záchvat trvá několik minut, dále ještě několik minut (až hodin) trvá, než se člověk opět stabilizuje a vrátí do normálního stavu po epileptickém záchvatu. Tyto ataky zřídkakdy trvají déle než několik minut a probíhají stereotypně podle daného vzorce. V první fázi epileptického záchvatu ovládne tělo tonická křeč a nemocný epilepsií zpravidla náhle padne k zemi. Další fáze epileptického záchvatu spočívá v rychlých kontrakcích svalů, kterými si nemocný často způsobí další zranění. Během následující fáze se končetiny nemocného epilepsií nekontrolovatelně trhavě třesou. Jeho čelisti jsou pevně sevřené, nemocný si přitom může skousnout jazyk. Silné svalové kontrakce během epileptického záchvatu mohou způsobit problémy s dýcháním. Po ukončení této fáze epileptického záchvatu se pacienti obyčejně cítí vyčerpaně a pravděpodobně usnou.
  • Pokud epileptický záchvat trvá déle než 30 minut anebo záchvaty následují v krátkých intervalech za sebou, může dojít k vážnému poškození mozku u nemocného s epilepsií. Tento stav je známý jako status epilepticus a z hlediska lékařské pomoci se jedná o život ohrožující stav vyžadující okamžitý převoz do nemocnice.
  • Standardní léčba epilepsie je farmakologická. Účinnost farmakologické léčby nemocných s epilepsií je však omezená. Začíná monoterapií antiepileptiky a v závislosti na účinnosti je nemocný s epilepsií postupně indikován ke kombinaci až několika preparátů. U 30% nemocných epilepsií je však farmakologická léčba zcela neúčinná. Tito nemocní mohou být indikování k chirurgické léčbě, která je však ve velkém procentu spojena s výskytem komplikací velké závažnosti, stav nemocného epilepsií se tak může dále zhoršit.