Parkinsonova choroba
Účinnost aminokyselinových preparátů při Parkinsonově chorobě
Aminokyselinové komplexy stimulují nervové buňky k produkci dopaminu a zabraňují degenerativním změnám neuronů v substantia nigra. Výsledkem je zmírnění neurologické symptomatiky, dochází ke zlepšení rigidity, bradykineze, zlepšuje se chůze a kognitivní funkce.
Při podávání aminokyselinových preparátů lze snížit podávání levodopa, a tím dochází k omezení vedlejších účinků léčby.
Patogenetický mechanismus vzniku této choroby se vysvětluje nedostatkem neurotransmiteru dopaminu , který zajišťuje přenos signálů mezi neurony. V oblasti mozku zvané „substantia nigra“ dochází k úbytku neuronů, které dopamin produkují.
V dlouhodobém časovém horizontu nastává progresivní, postupné snižování kognitivních funkcí, dochází ke změně psychických funkcí a k výskytu psychotických symptomů.
Neurologická symptomatika zahrnuje svalovou rigiditu (ztuhlost), bradykinézu (zpomalení pohyblivosti), poruchy chůze a klidový či intenční tremor (třes).
Při klasické léčbě je podáván levodopa, který se v mozku přeměňuje na dopamin, který kompenzuje jeho nedostatek. Při dlouhodobém podávání se ale jeho účinnost snižuje, je nutné zvyšovat dávky, v důsledku čehož dochází k častějšímu výskytu vedlejších účinků.
