Roztroušená skleróza

Účinnost aminokyselinových preparátů při roztroušené skleróze

 

Roztroušená skleróza je chronické, dlouhodobé onemocnění CNS (mozku a míchy) neznámého původu. Řadí se mezi autoimunitní choroby. Sklerotická ložiska – plaky  zapříčiňují zánět okolo nervových vláken, které pak ztrácejí myelinové obaly. Vlákna pak vedou zpomaleně nervové impulzy nebo vláknem vůbec neprocházejí.


Klasická terapie spočívá v léčení vysokými dávkami kortikoidů (prednizon, metylprednizolon), v imunomodulační léčbě ke zpoma­lení progrese onemocnění (interferon beta – 1b,1a, glatirameracetát). Léčba kortikoidy má však vedlejší účinky (otoky, přibývání na váze, ste­roidní akné a psychotické příznaky), u imunomodulačních přípravků jsou jako vedlejší účinky popisovány deprese, emoční labilita, sebevražedné tendence, úzkost a deper­sonalizace. Léčba však nepřináší očekávané výsledky pro pacienty.


Aminokyselinové preparáty však působí přímo na příčinu onemocnění. Jejich vlastnosti aminokyselinových preparátů dovolují normalizovat strukturu myelinu. Snižuje se počet sklerotických ložisek – plaků a tím dochází k omezení progrese onemocnění. Dochází k ústupu symptomů – zvyšuje se pohyblivost a zlepšuje koordinace pohybů, zlepšuje se chůze a zvyšuje se svalová síla, zlepšuje se zrak.


U tohoto komplikovaného postižení nelze očekávat garantovaný efekt, ale lze očekávat pozitivní efekt téměř ve všech případech.